Registrace on-line u GTS Int.
Michal - Do vyčerpávajícího a psychicky dost odzbroujícího dne mě budík vzbudil před jedenáctou. Kulkin se vydal na kompy a já si připravoval formuláře od GTS, abych je mohl potvrdit na studijním a u Korbela. Vyplnil jsem jen to nejnutnější a chvíli po půl dvanácté vyrazil na studijní. Tam mi ale bohužel řekli, že nemají kompetence mi speciální potvrzení bouchnout razítkem, a tak jej bude muset podepsat někdo z vyšších instancí. Věděl jsem, že Korbel má konzultačky od 13:15, tak jsem se alespoň dohodl s Trávníčkovou, že mi v kanclu počká do půl druhý a já pak na ní zaklepu.
...
Hodiny na kompu mě vyhnaly z pokoje. Už bylo na čase, Korbel začínal konzultovat za pár minut. Před jeho kabinetem postával Alča Chocholová, kterou jsem tak dnes potkal už podruhé. Daří se jí dobře, dál se s některými lidičkami schází a čtvrťák už má vlastně hotový. Za Korbelem si jen došla přepsat nějaký zápočet, načež jí vyzval, ať se zkouškou moc neotálí a věnoval se mně. Měl málo času, i přesto se uvolil, že mi tedy posudek o mé angličtině vyhotoví hned. Ten vážený pán se vůbec nezměnil. Stále je hodný obdivu. Nicméně když mi pak podal ruku, popřál hodně štěstí a já si po cestě na studijní četl jeho posudek, musel jsem se červenat. Mé znalosti angličtiny posadil hodně vysoko a skoro to vypadalo, že snad do USA pojedu učit angličtinu já Američany a nikoliv oni mě. Trávníčková slib dodržela, počkala na mě, a tak jsem papír odevzdal a trochu rozklepaný, že to teda skutečně všechno začíná se vydal zpátky na kolej.
...
Vrátil jsem se na pokoj, vyškrábal vajíčka na talíř a do tradičně připáleného kastrolu nalil vodu. Jen jsem přisedl ke kompu, ozval jsem se Markovi. Odbila osmá hodina večerní. Ještě jsme chvíli počkali na Petru a naše Skype-konference číslo 2 mohla začít.
Chvíli jsme se bavili o formulářích, které jsmě dostali na pobočkách a já zjistil, že je snad hned ani potřebovat nebudeme. Trochu mě to namíchlo, protože mě to stálo nervy a čas, ale brzy jsem neměl na zlost kdy, protože jsme začali vyplňovat registraci na internetu online. No děsnej vopruz. Něčemu jsme ani pořádně nerozuměli a když už, neměli jsme ponětí, co na to odpovědět česky, natožpak anglicky. Musel jsem zavolat mamce, abych zjistil číslo a platnost pasu a pak nás ještě čekala ta spousta otázek.
...
Dovyplnili jsme formulář, ujasnili si pár posledních drobností a s Markem jsem se dohodl, že si dáme zítra ráno sraz na Václaváku a vyřešíme peníze. Ještě vyjádřili účast v souvislosti s mými nečekanými problémy s diplomkou a pak už jsme si popřáli dobrou noc.